COLLY (KULÍŠEK) – K ADOPCI NA DÁLKU
Kulíšek hledá virtuální rodiče 🐈
2. 3. 2020 Kulíšek v novém kabátku, je jak ostříhaná ovečka 😇 A je děsně nasranej, stydí se a nemluví se mnou už druhej den 😁 Má necelých 5 kg.
15. 2. 2020 Kulíška jsem našla na půdě, jak si podivně nahazoval masiko do tlamy. A tak jsem ho stáhla do tepla. Nejen, že dlouhostrstá kočka má z pudy a sena dredy, ale budeme muset řešit zoubky. Má i trochu sopílek. Kupodivu se nebránil, nedere se ven, ale spokojeně užívá postele, malinkých granulek, mletého masa a paštik. Bude převakcinován a jak ho dáme dopořádku, do jara trochu oroste a pak vyjde zase jako fešák ven. Jinak zdolává venku bravurně žebřík na půdu. Toť náš úplně zprvu ochrnutý Kulíšek. Pamatuji, jak ležel v postýlce, jen hlavu zvedal a já byla pro něj jen nutné zlo. Dlouho jsme k sobě hledali cestu. Je to mazel a miláček. Chlapů se bojí i cizích. Když začínal po měsících chodit, začal nejdříve zadníma, vypadalo to děsivě. Jezdil jako rak, zbytek těla táhl za sebou. Rehabilitace měl i koupelové 😂 nemohl utéci a tehdy pan doktor říkal, že je to nejlepší rehabilitace 🙂
-//-
léto 2016 červenec
Kulíšek byl odchycen, vykastrován , oholen z dredů a naočkován, řádně odčerven, po revizi zoubků, uši vyčištěné…..Povaha se mění, ztrácí trochu plachost, mazlí se. Chodí hezky, byť houpavě, leze po žebříku, člověk by nepoznal že byl dva měsíce ochrnutý a zvedal jenom hlavu…. běh mu trochu dělá potíž. Poslední dny nuceného držení v domě, opět mu umožním vstup do prostoru jeho království, zahrady. Doufám že na mne nezanevře a rád se pomazlí i venku. �
podzim 2015 Kulíšek přistižen doma 🙂 snad ho zima naučí a teplo ho zláká, snad budeme mít k sobě zase o krůček blíž 🙂
———————————————
Aktualizace. Kocourek Colly -Coperfield 🙂
Kocourek se zotavil, vrátil se do svého světa nedůvěry k lidem. Žije si na půdě, pohladit se nenechá, hlavu má jako obr, přibral, potřeboval by vyčesat, ale to zatím nejde.Ale je úspěch, na vepřové přijde až k ruce vychcánek 🙂
Chodí už pěkně, má takový kolébavý styl chůze. Pochopil ale, že mu tady nic nehrozí, i když smutní, sedává u branky a kouká do pole. Byl zvyklý na svobodu, ale neumí běhat, a venku je nebezpečí velké.
A proč Coperfield? To je dlouhý příběh……..
Ačkoli po 2 měsících sotva chodil, zdrhnul mi ven. Odchytla jsem ho do sklopce, zavřela do výstavní klece v karanténé, měl obrovský průjem, zhubl….po vyléčení měl jít na kastraci. Den předtím si packou otevřel zástrčku na kleci a foukl mi ven. nychystala jsem si sklopec, uzavřela hosp.stavení, kde byly kdysi stáje, 3 dny se netkl jídla. Váhala jsem, zda žije, ale cosi tam vždy šustilo v cihlách a prknech. Nechala jsem dveře otevřené…milý Kulíšek vykráčel ven jako král. zaběhl do druhé, tentokrát malinké místnůstky. Rychle zavřít, zabednit, a do hranatého otvoru ve zdi, kudy nejspíš chodily slepice jsem nasunula sklopec, tedy jediná cesta ven, a že svoboda ho lákala….
čekám, kontroluji, jdu kolem, ten plíšek uprostřed byl maličko jinak než předtím, ale nic, stále čekám….nic. Večer zalíváme zahradu a přítel mi povídá. “ hele, to pod houpačkou, není náhodou ten tvůj Kulíšek?“ Myslela jsem, že mne mázne. Ten vyčůránek prolezl uzoučkým sklopcem a plech uvnitř překročil, přitom je to obr. Takže kastrace padla, Kulíšek bydlí na půdě a zatím si ho získávám 🙂 Fotečky dodám…
———————————————————————————————-
Černý kocourek Sazík- Colly, kterého porazilo auto v Dobšicích na Znojemsku a nechali jej tam ležet. Nemohl se hýbat, ale našla jej hodná paní P. Konvalinková a dovezla jej na veterin.kliniku do Přímětic. Pan doktor D. Boháč jej vyšetřil, zjistilo se že kocourek měl opravdu velké štěstí. Paní Konvalinkové moc děkujeme, pokud by tam zůstal ležet… s jistotou by nepřežil, byl v podstatě úplně ochrnutý….
Album prijmu zde httpsa//m.facebook.com/?hrc=1&refsrc=http%3A%2F%2Fh.facebook.com%2Fhr%2Fr&brdr#!/utulek.primetice/albums/792214050862590/:::https://m.facebook.com/?hrc=1&refsrc=http%3A%2F%2Fh.facebook.com%2Fhr%2Fr&_rdr#!/utulek.primetice/albums/792214050862590/